Použité domácí elektrospotřebiče, nářadí a nástroje se již nemusejí stát odpadem, ale tzv. zpětně odebíraným elektrozařízením. Občané je mohou zcela zdarma odevzdat v místech zpětného odběru, která jsou vytvářena ve sběrných dvorech obcí či přímo v prodejnách „elektro“ nebo je možné využít mobilních svozů. V případě využití jedné z výše uvedených možností se zpětně odebraný výrobek stává odpadem až ve chvíli předání osobě oprávněné k jeho využití nebo odstranění, tedy do rukou specializované recyklační firmy.

„Takovým elektrozařízením není výrobek, který již prošel jakoukoli fází ‚zpracování‘ či dílčího využití, tedy činností, která je zákonem určena pouze osobám s příslušnými oprávněními. Takové elektrozařízení musí být posuzováno jako odpad a pro zacházení s ním nelze využívat výhod pro zpětný odběr elektrozařízení,“ vysvětluje Ing. Roman Tvrzník, generální ředitel společnosti ELEKTROWIN, která má zpětný odběr domácích spotřebičů na starosti.  „Nekompletní spotřebiče jsou tedy považovány za odpad a náklady spojené s jejich recyklací a odstraněním jsou k tíži obci, následně se tedy promítají do poplatku za odpady,“ dodává.

Co je kompletní zařízení

Každé elektrozařízení je tvořeno určitým typem soustrojí komponentů a nosné konstrukce a toto spojení také výrobek určuje. Zatímco mraznička bez zásuvek je stále mrazničkou a na místo zpětného odběru ji lze odevzdat bezplatně, stejná mraznička s vymontovaným kompresorem je již posuzována jako odpad, za jehož odevzdání musí občan zaplatit, minimálně prostřednictvím poplatku obcí za odpady. Ani jeho odhození na černou skládku ho této povinnosti nezbaví, obec je opět nucena za vlastní prostředky takovou skládku uklidit. I tyto náklady se do výše poplatku za odpad promítají.

Vysloužilé elektrospotřebiče jen ke specialistům

Může se Vám zdát, že z nefunkčního spotřebiče se dá ještě ledascos využít – šroubek, klička, motor, kompresor – víte ale, co tím můžete způsobit? Ke zpracování elektrozařízení musejí firmy získávat obtížně souhlas krajského úřadu – musí splnit spoustu podmínek – stavební úpravy v dílnách, technické vybavení, odbornou způsobilost. Při demontáži musí dodržet zákonem stanovený postup, odejmout všechny části obsahující nebezpečné látky tak, aby neohrozily ani zdraví ani životní prostředí.

Nebezpečné? Ano, ale jen při nesprávném zacházení!
Elektrospotřebiče obsahují takové látky, jako je kadmium, rtuť, olovo, šestimocný chrom, polybromové bifenyly, polybromové difenyletheny nebo azbest.

V chladničkách se nacházejí také freony – a to jak v chladicím okruhu, tak ve většině případů také v izolační pěně v korpusu chladničky. Pokud dojde k poškození okruhu – např. odstřižením kompresoru nebo chladící mřížky, uniká nejen olej, ale právě i freon do ovzduší. Důsledky freonu v ovzduší jsou již asi obecně známé – freon zamezuje vzniku ozonu, tím se ztenčuje ozónová vrstva a na Zemi dopadají škodlivé UV paprsky, které způsobují různá onemocnění – zánětem spojivek počínaje a rakovinou kůže konče.

Kadmium je toxická látka, která se dříve hojně využívala k ochraně kovů před korozí – především právě v elektrotechnickém průmyslu. Do těla se kadmium dostává potravou a dýcháním, tam se ukládá především v ledvinách, ale také v játrech, která poškozuje. Může také způsobit chudokrevnost nebo osteoporózu. Kadmium také patří mezi karcinogenní látky.

Rtuť je jediným kapalným kovem – je velmi toxická. Usazuje se v ledvinách, játrech a slezině. Při jednorázové dávce vyvolává bolesti břicha, zvracení a průjmy, při dlouhodobém vystavení účinkům rtuti dochází k vypadávání vlasů, chudokrevnosti, revmatickým onemocněním či onemocnění ledvin.
Šestimocný chrom poškozuje dýchací cesty a může vést až k perforaci nosní přepážky nebo k bronchitidě. Při dlouhodobějšímu vystavení se účinkům šestimocného chrómu na kůži vznikají ekzémy nebo vředy. Sloučeniny mohou vyvolat rakovinu plic.

Azbest je silně karcinogenní látka. Je totiž složena z malých vláken, které se při vdechování zabodávají do plic a postupně může vyvolat rakovinu plic nebo fibrózu, expozicí jiných míst může vyvolat rakovinné bujení nazývané mesotheliom. Na azbest můžete narazit např. ve starých sporácích nebo pračkách.

Stojí to za to?

Proto, aby nedocházelo k poškozování zdraví a životního prostředí, uložila Evropská unie výrobcům, aby tyto látky již nadále pro výrobu nových spotřebičů nepoužívali, případně pro jejich použití tam, kde jsou nenahraditelné, omezili na nezbytné minimum. Ve starších spotřebičích jsou ale stále! Pokud z takového spotřebiče někdo odmontuje to, co si myslí, že jednou použije nebo o čem je přesvědčen, že se podaří výhodně prodat, vystavuje sebe i své okolí zdravotnímu riziku.

Odevzdávejte na místa zpětného odběru kompletní spotřebiče! Chráníte tím zdraví sobě i svému okolí!

 

nahoru

zpět