Kupujeme televizor: LCD versus plazma, který vybrat?

Kupujeme televizor: LCD versus plazma, který vybrat?

Na trhu se už dlouhou dobu setkáváme se dvěma novými typy televizorů: LCD a plazmovou technologií. Obě mají své výhody i nevýhody...


Rozcetník článku

Nová doba s sebou nese možnost výběru a své říkají i trendy. Díky tomu jsme se prakticky rozloučili s televizory klasickými s vakuovou baňkou. A to především pro jejich nemotornost, protože z principu své činnosti je nutné mít baňku „vystrčenou" hodně dozadu.

1200511299-002

V ní se nachází systém elektronových děl vytvářejících svazek elektronů, který je magnetickou soustavou cívek směrován na obrazovku, kde na ni dopadá tok elektronů a pomocí luminoforu se daný jednotlivý bod (ze kterých se díky setrvačnosti a nedokonalosti lidského oka seskládá obraz) na obrazovce rozsvítí.

Modulací elektronového paprsku se pak dosahuje určité intenzity rozsvícení tohoto bodu. Luminofor použitý v klasických obrazovkách vyzařuje tři základní barvy, na kterých je přenos televizního obrazu postaven - RGB (Red, Green,Blue - tedy červená, zelená a modrá).

I když se před třemi roky objevily televizory, které mají vyšší vychylovací úhel - a jsou tedy méně hluboké (například LG), vypadá to, že klasickým televizorům už odzvonilo. Jejich místo zabírají televizory LCD a televizory plazmové.

LCD a plazma versus klasická televize

Hlavní výhodou nových plazmových a LCD televizorů je především jejich hloubka, která se pohybuje od zhruba sedmi do patnácti centimetrů. Dokážou se vyrábět i ve velkých úhlopříčkách, přičemž jejich kvalita obrazu je v současné době už na velmi dobré úrovni.

200278663-001

Velké úhlopříčky plazmových a LCD televizorů prakticky vytlačily klasické televizory, protože klasický televizor s velkou úhlopříčkou (dejme tomu nad 80 cm) není možné vůbec vyrobit a hloubka takto postavených televizorů by byla neúměrně vysoká, nehledě k tomu, co by takový televizor vážil.

Proto se objevily na trhu televizory projekční, které vyzařují signál za televizní plochou a pomocí zrcadla jsou pak promítány zezadu na obrazovku. Tady, i když existuje mnoho nových technologií na zlepšení obrazu (například připomínáme firmu JVC), se setkáváme především s malým kontrastem obrazu. I tuhle věc však řeší LCD a plazmové televizory.

Princip činnosti LCD

Princip činnosti televizoru LCD spočívá v tom, že zde najdete dva panely. LCD panel je umístěn blíže k divákovi a pomocí malých buněk vyplněných tekutými krystaly propouští světlo různých vlnových délek - opět RGB. I zde se, jako u klasických televizorů, využívá setrvačnosti a nedokonalosti lidského oka, které vnímá plochu obrazovky jako celek (tedy dává dohromady scénu, na kterou se dívá) a ne jako blikání jednotlivých bodů obrazovky.

Jeden bod je „postaven" z mnoha (pro vaši představu zjednodušeně) tyčinek, které plavou v tekutině. Přivedením elektrického napětí se začnou orientovat jedním směrem a tento bod začne propouštět světlo. Je zřejmé, že po přivedení elektrického impulsu nedojde ihned k zorientování všech „tyčinek" jedním směrem a tak zde vzniká určitá prodleva - nazýváme ji reakční dobou. Stejně tak, když napětí na buňce vypneme, určitou dobu trvá, než se „tyčinky" rozmístí nepravidelně a buňka se pro průchod světla stává uzavřenou (ne však úplně, vždy propouští i nadále „kousek" světla - viz. další text).

Jedna buňka tedy může být „zavřená" - nepropustná, kdy nepropouští světlo - anebo do určité míry otevřená a tím se dociluje intenzity „rozsvícení" bodu dané barvy. K tomu, aby bylo co propouštět, je nutné za LCD panelem mít umístěn světlovodný panel. Ten musí mít především tu vlastnost, že vede světlo do všech míst stejně, aby nevznikaly při sledování obrazu fleky s nižší intenzitou.

Nutno říci, že zde technologie postoupily hodně kupředu a tak světlovodný panel bývá velmi dobrý a vede světlo do všech koutů se stejnou intenzitou - s „flekatými" panely se prakticky u moderních televizorů nesetkáváme.

Pro osvětlení tohoto světlovodného panelu se používají výbojky nebo je jeho osvětlení realizováno pomocí LED diod. V obou případech mluvíme o tzv. barevném gamutu, což je veličina, která udává, kolik barev ze spektra je ve světle výbojky nebo LED obsaženo. Stávalo se totiž, že některé výbojky nepokryly celou část viditelného spektra a tak byl divák logicky ochuzen o některé barevné odstíny.

V současné době je tento problém víceméně vyřešen a tak se setkáte s barevným podáním, ve kterém najdete většinou všechny viditelné složky barevného spektra.

4200258564-001

U LCD panelů se setkáváme i s veličinou, která je velmi důležitá. Reakční dobou jednotlivých bodů LCD obrazovky. Pokud tyto totiž reagují pomalu, obraz, především při „švenkování" kamery zůstává na přechodech s velkou a malou intenzitou osvětlení doprovázen závojem.

To značí, že některé body se ještě nestačily „zavřít" a nepropouštět světlo a naopak. Reakční doba se pohybovala v řádu několika desítek milisekund, u velmi dobrých obrazovek LCD současnosti se však dosahuje dostačujících 8 ms, jsou známy i případy reakce 4 nebo 3 ms, což je velmi dobrý výsledek.

Dalším neduhem LCD obrazovek je to, že i pokud je takový světelný bod „uzavřen", přesto propouští světlo. Setkáváme se tedy s tím, že černá není úplně černá - a proto se výrobci snaží upravit vlastnosti panelů tak, aby černá opravdu černou byla a dosáhlo se velkých kontrastů na celé obrazovce (kontrast je poměr mezi plně „rozsvíceným a úplně zhasnutým bodem, například 10 000:1).

Nejdále jsou v oblasti vysokých kontrastů výrobci jako LG, Loewe, Samsung, Sony a další. Krokem k tomu, jak zvýraznit kontrast na obrazovce, vede například cestou aktivního LED podsvícení. Každý LCD bod na obrazovce má pak svou LED diodu, která dodává bílé světlo, z nějž si pak daný obrazový bod vybírá barvu, kterou propustí (pokud se k podsvícení používá výbojka, její světelný tok je po celou dobu konstantní a mění se jen s nastavením jasu pro celou obrazovku naráz).

5200187911-002

Každý LED bod se v našem případě může zhasnout a pokud je to třeba, jeho jas se dá elektronicky kontrolovat a nastavovat. Díky tomu, že při zobrazení černé se „zavře" LCD bod a zároveň se zhasne odpovídající podsvětlující LED dioda, jsou pak kontrasty měřené na obrazovce srovnatelné, ne-li lepší, než u plazmové obrazovky.

Srovnání LCD versus plazma si necháme až poté, co si ještě vysvětlíme princip činnosti plazmové obrazovky. V tento okamžik jen chceme říci k LCD televizorům, že se na trhu objevují první televizory OLED - neboli organické LED displeje (Sony). Jejich výroba je velmi složitá a doposud jsme se setkávali s jejich umístěním pouze v kamerách, fotoaparátech nebo mobilních telefonech.

OLED má totiž jednu velkou výhodu - nepotřebuje podsvícení, protože každý bod sám září. Díky tomu je možné vyrobit ještě tenčí displeje s menší spotřebou. Velcí výrobci jako Sony berou technologii OLED velmi vážně a investují obrovské peníze do vývoje technologií, které by se daly použít pro sériovou výrobu těchto obrazovek - především ve velkých úhlopříčkách. Prozatímní modely televizí se dostaly jen k maximálně 70 cm.

Princip činnosti plazmové obrazovky

Plazmovou obrazovku si můžete představit jako velkou plástev, kde jednotlivé buňky této plástve obsahují plyn. Zároveň obsahují elektrody, které po přivedení elektrického impulsu vyšší úrovně dokážou plyn uvést do energeticky nabuzeného stavu (plazma) a pak tuto energii předat luminoforu, který bod rozsvítí.

676120434

Podle intenzity přivedeného elektrického impulsu k jedné z buněk, se může jas takového bodu modulovat. Princip plazmové televize je o hodně jednodušší, než LCD. To se ale jen může zdát, protože výroba plazmového panelu je na mnohem vyšší technologické úrovni, než u panelů LCD.

V potaz totiž berte to, že je nutné vyrobit „mikroplástev" a do ní dát plyn a celé to pak ještě jednou provždy utěsnit, aby plyn „neutíkal". V případě, že plyn unikne, příslušná část obrazovky ztratí jas a vytváří se na ní fleky. A plazmový panel tak můžete jednou pro vždy vyhodit.

Zlí jazykové tvrdí, že plazmové panely mají mnohem menší životnost právě díky možnosti úniku plynu a trpí efektem „vypalování". Oba dva postupy jsou známé i z klasických obrazovek.

Po dobu zhruba deseti let jsme se nesetkali s masovým „vymíráním" plazmových obrazovek z důvodu úniku plynu, ale pokud budete vybírat kvalitní obrazovky posledních generací (například Panasonic, Pioneer aj.), určitě neuděláte chybu.

Té se můžete dopustit při koupi některých z výrobků neznámých firem, které používají ke stavbě panely z továren, ve kterých se vyráběly obrazovky předchozích generací. Víc, než kde jinde zde platí heslo - nejsme tak bohatí, abychom si mohli kupovat levné věci!

777931610

A ještě k vypalování log - s tím se u plazem setkáte pouze např. v prodejních centrech, kde po celý den na nich svítí stejné logo - po vypnutí televizoru nebo při zobrazení jemně šedých odstínů přes celou obrazovku jsou pak na panelu viditelná vypálená loga.

Jinak plazmová televize má úžasně rychlou dobu odezvy, vysoký kontrast i jas.

Ovšem i ona bude do budoucna nahrazena technologií SED, na které už přes pět let společně pracují firmy Canon a Toshiba. Principem je, že k odpálení plynu se bude používat LED dioda a ne dvě elektrody a emise elektronů pak půjde přímou cestou k zobrazovacímu bodu, který je opět tvořen luminoforem.

Takže technologie výroby se značně zjednoduší, sníží se i spotřeba oproti plazmovým panelům. V současné době je ale největším problémem nemožnost vyrobit malé úhlopříčky, technologie SED se zatím objevuje u televizorů s úhlopříčkou kolem metru a více, a zatím neexistuje linka na sériovou výrobu těchto panelů. A tak, přestože v roce 2006 už Toshiba prezentovala televizory tohoto typu, jde stále jen o předsériové výrobky.

Porovnání obou typů z hlediska použití

1. Akční a sportovní scény.

Zde zcela jasně dominovala technologie plazmová, protože obraz nebyl rozmazaný díky výše popsaným závojíčkům u LCD. Obraz, i při velmi rychlých scénách jako například puk letící z jednoho rohu obrazovky do druhého, nebyl rozmazaný a na plazmové obrazovce po něm nezůstávala žádná stopa.

To však je už v podstatě minulostí, protože panely LCD se dostaly pod 8 ms reakční doby a tak i na velkých úhlopříčkách si na LCD můžete užít kvalitní a nerozmazaný obraz.

2. Rychlé scény

I tady plazmová televize dokáže, příklad při posunu detailů po obrazovce, zachovat vysoké rozlišení.

810114985

Pokud máte televizor LCD a sledujete na něm program nikoli ve vysokém rozlišení (HD), ale v rozlišením nízkém (příjem klasické televize), pak se jednotlivé objekty při posunu mohou rozostřit.

To už úplně neplatí pro nové typy obrazovek a zcela jasně je vidět, proč se hovoří o HD,televizorech HD ready nebo Full HD - ty totiž budou zobrazovat signál ve vysokém rozlišení a ten bude mít viditelně mnohem lepší kvalitu, než signál dosavadní, byť přijímaný digitálně.

3. Vypalování obrazovky

Z výše uvedených principů činnosti plyne, že televizorů LCD se tento problém vůbec netýká, protože tekuté krystaly se opět vrátí do svého stochastického rozmístění a nemůže zde tedy žádné vypalování nastat. U plazmy se o možném vypálení loga dá uvažovat, ale jak jste si jistě všimli, všechny televize změnily loga v tzv. plovoucí, neboli loga, která se během času mění, vypínají se atd.

Navíc všechny moderní televizory už mají obvody, které dokážou například regulací jasu nepohyblivých scén (myšleno dlouze nepohyblivých - nad několik desítek minut) ovlivnit vypalování obrazovky. V každém případě s příchodem nových technologií a nových televizorů se této věci u plazmových televizorů můžete obávat stále méně.

4. Spotřeba elektrické energie

Říká se, že LCD televizor má v podstatě stále stejnou spotřebu, protože jas barvám dodává zadní světlovodivý panel. Energie potřebná na otáčení tyčinek v kapalných krystal je zanedbatelná. Takže jde spíše o neduh plazmových televizorů. Tím, že se ale používají účinnější náplně do plynových buněk a účinnější elektronika, spotřeba elektrické energie nových plazmových televizorů klesá.

956358932

Největší je totiž, když na obrazovce svítí celá bílá plocha a k tomu jsou používány všechny buňky plástve v zobrazovacím panelu. Dnešní moderní plazmy mají při srovnatelné velikosti úhlopříčky sice asi o 20 - 30 % vyšší spotřebu, ovšem při zobrazení černé klesá spotřeba plazmy až na polovinu hodnot LCD.

Pokud však LCD televizor používá k podsvícení aktivní LED diody, spotřeba opět začíná mírně záviset na obrazu obrazovky. Bílé scény tedy mají vyšší příkon, než scény černé.

5. Nedejte na demo film v obchodě

Pokud totiž sledujete obrázky, které jsou připraveny speciálně pro prezentaci v obchodních centrech, pak DVD nebo dnes spíše Blu-ray přehrávače používají speciálně připravené demonstrační DVD/BD, které „vytáhnou" barvy tak, že působí až nepřirozeně přirozeně.

Zklamání uživatele, který si pak přinese takový televizor domů, je někdy až neuvěřitelné, zvláště pokud přijímá klasický televizní signál. Trochu lepší je situace při příjmu digitálního pozemního televizního vysílání (DVB-T), nebo digitálního kabelového (DVB-C) či satelitního (DVB-S), nebo klasický příjem kabelové televize. Orientujte se tedy při koupi na modely televizorů, které v sobě mají vestavěn tuner pro příjem pozemního digitálního vysílání (DVB-T) a pak klasický analogový tuner.

6. HD

Full HD a HD Ready televizor je jedinou správnou volbou. K tomu patří i přítomnost DVB-T tuneru a u lepších modelů (Sony Bravia X3500, V3500, U3500) dokonce i dekodér nejen na MPEG-2, používaný nyní v pozemním digitálním vysílání, ale i MPEG-4, který je třeba k přenosu a dekódování signálu o vysokém rozlišení. U nás se zatím váhá, jestli HD ano, nikdo ale neví, kdy to bude - a k tomu všemu se i řeší, kdy bude uskutečněn přechod na HD v MPEG-4. Takže, pokud váš televizor bude MPEG-4 umět dekódovat, jedině dobře.

7. Film

Tady si uvědomte, že klasický film, sledovaný při velkém vnějším osvětlení, bude lépe vypadat na LCD televizoru, kdy bude mít lépe prokreslené kontury a přechody včetně kontrastu. Při nízkých vnějších osvětleních zase vynikne plazma.

8. Tmavé scény

Zde zcela jednoznačně vede plazma, i když nové druhy LDC televizorů se hodně blíží a některé dokonce překonávají plazmu.

9. Pozorovací úhly

U plazmy, pokud se díváme na obrazovku se všech stran - pozorovací úhel je kolem 178° - pak barvy jsou vždy stejné. Ačkoli moderní LCD už mají rovněž pozorovací úhly 178°, při blížení se k meznímu úhlu - tedy díváme se na obraz skoro rovnoběžně s panelem - pak dochází k tomu, že barvy jsou podány jinak, liší se tedy v závislosti na pozorovacím úhlu.

10. Barvy

V obou případech jsou zhruba u moderních televizorů na stejné úrovni. Teorie o tom, že plazma má věrnější barvy, už neplatí.


Najít prodejnu

Odeslat odkaz na článek e-mailem

Pošlete odkaz na článek e-mailem svým známým.
 

nahoru

zpět



Leták Proton

Stáhnout leták

Akční leták PROTON je platný 5. 8. - 31. 8. 2020


Akční leták PROTON nabízí každý měsíc stovky domácích spotřebičů a elektroniky za akční ceny.
V Protonu najdete značkové domácí elektrospotřebiče, fototechniku, audio a video zařízení, výpočetní techniku, mobilní telefony nebo vybavení pro hobby a zahradu. Řada spotřebičů je nabízena s hodnotnými dárky nebo mimořádně prodlouženou zárukou. Elektro PROTON, to jsou nejlepší ceny elektra!



PROTON - prodej domácích elektrospotřebičů a elektroniky.

[ ↑ k hlavnímu obsahu ↑ ]


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Použitím tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace